Auto? Mr. Bean si uměl skvěle vybrat

Když je něco mini, bývá to malé a taky roztomilé. A jde-li o automobilovou značku Mini, pak každopádně nezaměnitelné. Nejspíš si vybavíte autíčko Mr. Beana, ale slávu těmto vozům přinesl třeba i film Italian Job s akční honičkou tří Mini za taktů Straussova valčíku.

Vznik dobrých věcí bývá často inspirovaný ne zrovna uspokojivou realitou. Platí to i pro počin automobilky British Motor Corporation (BMC), která v reakci na trh v období po Suezské krizi, spojené s velkým nedostatkem paliva, zareagovala představením rovnou dvou novinek. Modely Morris Mini-Minor a Austin Seven byly de facto dvojčata. Lišily se pouze podružnostmi typu masky chladiče, rychloměru, krytů kol či barvy karoserie. 26. srpna 1959 tedy automobilka představila splněný sen v podobě kompaktního, čtyřmístného a cenově dostupného vozu. Tvůrce Alec Issigonis navrhl převratný způsob konstrukce. Náhon předních kol a převodovku umístil dopředu, motor uložil napříč a chladič podél blatníku. Kola zasadil do rohů karoserie, čímž zvětšil interiér vozu na maximum. A zákazníci? Ti byli nadšeni a mohli prodejcům ruce utrhat. Dlužno dodat, že Mini se vyrábělo až do roku 2000, přičemž z výrobní linky sjelo bezmála 5,5 milionů vozů.

Tři výhry v rallye

Velký zájem přiměl automobilku hned na začátku, tedy od roku 1960, nabídnout i „odvozeniny“. I když kombi, dodávka ani pick-up nedosáhly popularity standardního dvoudveřového provedení, na nezájem si nemohly stěžovat. A nesmíme zapomenout na sportovní Mini Cooper. Ten se zrodil zásluhou Johna Coopera, Issigonisova přítele a hlavně bývalého závodníka a vášnivého motorkáře, který v Mini hned uviděl závodní potenciál, samozřejmě po příslušné úpravě motoru. A Mini Cooper S se svému tvůrci patřičně odměnil. Má na svém kontě tři vítězství na Rallye Monte Carlo z let 1964, 1965 a 1967.

Pod křídly BMW

Mezitím ovšem došlo na změnu majitele. A nebyla zdaleka jediná! Po sloučení s Jaguarem v roce 1966 se firma BMC přejmenovala na British Motor Holdings. Rok poté následovalo další spojení, tentokrát s Leyland Motor Corporation. Automobilka se přejmenovala na British Leyland Motor Corporation a následně – to jsme na začátku 80. let – ukončila výrobu úspěšných „derivátů“. V nabídce zůstal pouze původní model Mini. Restrukturalizace měla za následek další změnu názvu: British Leyland se změnila v Rover Group. A konečně v roce 1994 se skupina Rover Group přesunula pod křídla BMW, kde přebývá Mini dodnes. BMW se hned pustila do vývoje nového modelu Mini, kterým ovšem pouze navázala na linie původního vozu. Jak potvrdil i Frank Stephenson, který je autorem třeba první generace BMW X5 nebo spolutvůrcem designu několika současných modelů Ferrari.

Tak trochu nám povyrostlo

Nejnovější generace Mini přijela v roce 2007 a změny v designu určitě převážily nad změnami technickými. Můžete si všimnout, že se Mini za dobu své mnoho desítek let trvající existence zvětšilo, a i když s ním pořád snadno zaparkujete, je rovnoprávným členem kategorie kompaktních vozů. Ať už si vyberete kterýkoliv model ze stávající nabídky (3dveřové nebo 5dvěřové Mini, cabrio, Clubman nebo Countryman), Mini pořád zůstává roztomilým autíčkem, které umí dodat svému majiteli styl. A i když je nové, je vlastně tradiční, což je výjimečný jev. Mnoho milovníků aut této značky nemá problém zaparkovat ve své garáži tradiční Mini vedle nového kousku.

Zpět na přehled